Kdo je Pavel Fajt

  • Kdo je Pavel Fajt

    Ve čtvrteční rubrice “Kdo je kdo” se dnes představí ředitel logistiky Pavel Fajt.

    Dnes v této rubrice došla řada na mě, takže se i já pokusím napsat o sobě něco, co by vás mohlo zajímat.

      Narodil jsem se před mnoha a mnoha lety v Ústí nad Orlicí, a přesto, že jsem v tomto městě nikdy nepracoval, bydlím tam dodnes.

      V době, kdy jsem si myslel, že mi patří svět (naivní mládí) se mi nějakou shodou okolností podařilo vystudovat dvě střední školy a téměř dvě školy vysoké. Díky minulému režimu jsem ale dokončil  pouze podnikatelskou fakultu na VUT Brno.

      Zahájení své pracovní kariéry jsem spojil s výrobou průmyslových armatur v České Třebové, kde jsem nastoupil do Sigmy, která se později několikrát přejmenovala, až jsem přešel do (v té době začínající firmičky) LDM. Tato firmička nakonec Sigmu koupila a tak jsem pokračoval dále na stejném bitevním poli. Postupně jak firma rostla, tak jsem rostl i já (zřejmě asi nebyl nikdo vhodnější po ruce). Končil jsem na pozici obchodního ředitele a následně jsem se vydal na nejistou dráhu samostatného podnikání. Nejprve v oblasti ekonomického poradenství a později zastoupení italského výrobce laků na dřevo. Až po delším období jsem zjistil, že je to na moji nervovou soustavu příliš a začal jsem hledat něco klidnějšího. A tak jsem se v roce 2002 přihlásil do VŘ na pozici výkonného ředitele firmy Vladimír Šmídl…  Další mé osudy již někteří z vás znáte, neboť jsem za to téměř 17 leté období prošel několika pozicemi (finanční ředitel, provozní ředitel) až jsem zakotvil ve Vysokém Mýtě v logistice. Vzpomínám na začátky naší spolupráce s Karosou, začátky našeho skladování v provozovně Medicamenty, na nákup ČSAD Vysoké Mýto, na nákup SAS Česká Třebová… no, je toho na vzpomínání hodně. Samozřejmě nejčerstvější vzpomínky jsou na výstavbu areálu ve VM, kdy jsme si prošli všemi počátečními problémy od nákupu pozemků až po boje s místním letištěm, ochránci životního prostředí i archeology.

      Celý svůj život mám spojený se sportem, kdy jsem si v mládí prošel několika disciplínami (atletika, volejbal, basketbal) až jsem se rozhodl pro fotbal. Ten jsem se střídavými úspěchy hrál 30 let, až mě vyhřezlá plotýnka upozornila na to, že je čas na změnu. Odešel jsem ale jenom o kousek dál a začal trénovat (od žáků po dospělé). Ve svém posledním sportovním vývoji jsem ztratil rozum úplně a začal se na stará, lehce opotřebovaná kolena věnovat tenisu. Nevím, jak by to mé tělo snášelo, kdybych pravidelně necvičil, o což se musím snažit již přes 20 let.

      V oblasti duševního vývoje se snažím oddálit Alzheimera alespoň studiem angličtiny a v poslední době zkouším (nevím proč) i italštinu.

      Tak nevím, zajímalo vás to?

    Oblíbená země: Česká republika

    Oblíbený nápoj: české pivo a moravské víno

    Oblíbený pokrm: hořká čokoláda

    Motto: “Každý den v našem životě je poslední, proto je potřeba si ho vážit a užít“

     

Šmídl - přijmeme řidiče